Týmové koučování - krok po kroku

Nejčastěji bývá zadavatelem týmového koučování majitel firmy či vedoucí týmu. Na začátku celého procesu se sejde s týmovým koučem a probere s ním daný problém, kterému se také říká kontrakt. Toto setkání směřuje týmové koučování a pomáhá odstartovat první setkání týmu s koučem. Kontrakt jasně říká cíle a nároky, kam chce skupina dojít, tak aby jej pochopili všichni. Role kouče při nastavení kontraktu se zadavatelem je především pomoci s jeho konkrétností a jasnou definicí požadovaného cíle.

Zadavatel navrhne účastníky pro týmový koučink na toto téma. Může se rozhodnout – buď se nechce účastnit týmových koučinků (např. je-li téma zpětná vazba na fungování jeho samotného jako manažera týmu), ale většinou se zadavatel stává členem týmu.

Na úvod prvního setkání představí kouč zadání – kontrakt – a vysvětlí, jak bude týmový koučink fungovat. Velmi důležitým bodem na začátku týmového koučinku je nastavení pravidel komunikace a způsobu spolupráce – charta. Tu si vymyslí tým sám. Nastavuje si hodnoty, standard a protokol komunikace, způsob rozhodování a práci týmu. Charta není konečná, naopak je možné ji doplňovat. Dokument musejí odsouhlasit všichni.

Proč je charta důležitá?

Právě charta je prvním momentem sladění týmu. Vznikem charty se všichni dostanou na stejné porozumění. Tým dostává první zpětnou vazbou – jak je sladěný, v čem je silný a co může zlepšit. Uvědomuje si a navrhuje způsoby, jak tyto principy aplikovat v denní práci. Charta pomáhá také novým členům zařadit se do kolektivu.

Chartu pak firmy často používají během běžného chodu firmy. Jakmile si lidé zvyknou na používání charty, odpadne řada problémů s nejasnými zadáními po poradách, se spornými zodpovědnostmi, nesplněnými termíny.

Pak si ověří kouč motivaci členů týmu a to, jak je kdo ochoten se změnit. Následně může tým začít pracovat na kontraktu. Je důležité zjistit, zda mu rozumí a jestli si tým přeje kontrakt nějak upravit.

Následně klade kouč týmu různé otázky, které jsou podnětem pro diskusi nad problémem, příležitostí k reflexi problému i k sebereflexi jednotlivých účastníků ve vztahu k řešení tohoto problému. Kouč využívá různé techniky, které se pro danou situaci hodí.

V průběhu sezení vznikají postupně úkoly – akční kroky, které se na závěr projdou, odsouhlasí se, kdo se úkolů ujme a dokdy. Při dalším sezení se vyhodnocením těchto akčních kroků začíná.

Také se však mohou objevit jiné oblasti, které samotný tým nyní řešit nechce nebo z různých důvodů řešit ani nedokáže. Úkoly mohou být zadány i pro jiné zaměstnance – nejen účastníky týmového koučinku.

Týmový koučink není vhodný pro situace, kdy nechcete nic měnit, není potřeba nic zlepšovat, vy sami se domníváte, že to zvládnete nejlépe. Když nejste ochotni zrevidovat dosavadní postupy a bavit se i o neefektivních postupech a vašich slabých stránkách.

Barbora Stejskalová www.humangarden.com