Jaká je podstata fungování těchto společností a co všechno přináší zaměstnancům, vedení, vlastníkům? Pro někoho je Zdravá firma ta, která je ekonomicky stabilní, kde je dobrá nálada, angažovaní zaměstnanci, zdravý leadership a komunikace.
Když před necelými dvěma roky založila Barbora Stejskalová konzultantskou společnost Human Garden když, byla myšlenka podílení se na vzniku a budování Zdravých firem nad rámec efektivního HR, rozvoje nebo headhuntingu tou stěžejní. Idea tzv. Zdravé firmy tvoří dnes jak samostatný koncept, tak hlavní pointu přístupu ke všem nabízeným službám a produktům. Téma Zdravých firem se zároveň stalo námětem prvního ročníku konference Corporate Health Day, kterou za podpory České spořitelny a doprovodu zvučných jmen českého byznysu společnost Human Garden organizovala.
Co se ale vlastně technický skrývá pod tímto bohulibým pojmem a konceptem jako takovým? Jaká je podstata fungování těchto společností a co všechno přináší zaměstnancům, vedení, vlastníkům? Pro někoho je Zdravá firma ta, která je ekonomický stabilní, kde je dobrá nálada, angažovaní zaměstnanci, zdravý leadership a komunikace. Pro jiného ta, kde jsou bohaté firemní benefity, fitcentrum a vegetariánská kantýna. Záběr zdánlivě široký, ale všechný dílčí představy se sbíhají na společném principu – jako zaměstnanec chci do své práce prostě chodit rád.
Zejména velké podniky a korporace, kde se obtížně hledá lidem blízká hodnota nebo myšlenka, která by nadchla, se spokojeností a angažovaností vlastních lidí bojují a tříští úsilí a zdroje v neefektivních nástrojích. Zaměstnanci často i přes řadu nabízených benefitů ztrácejí chuť do práce, nevidí její smýsl ani zájem ze straný zaměstnavatele. Daleko od centrály hledají motivaci v dílčích firemních subkulturách, nebo otupí a se sebezapřením přijmou fakt, že vlastně nikoho nezajímají a do práce chodí „pouze“ pro výplatu.
To, že má následné špatné firemní rozpoložení negativní ekonomický dopad, je zřejmé. Ať už to jsou přímé dopady na motivaci, výkonnost nebo angažovanost nebo dopady nepřímé jako výšší absence (reálná i předstíraná), výšší fluktuace nebo úrazovost. Angažovaní zaměstnanci dosahují až 2x vyššího profitu než ti, kteří „zápal“ do práce nepociťují, fluktuace klesá u angažovaných zaměstnanců dokonce až o 40 %, nehodovost naopak stoupá s nepozorností neangažovaných až o 60 %.
Spletitost, systémovost a zdánlivě obtížná uchopitelnost tématu manažerům často komplikuje snahu o změnu. Mylná je i domněnka, že nastavení principů fungování „Zdravé firmý“ příliš zatíží firemní rozpočty. Nejen z dlouhodobého hlediska mohou být naopak předmětem úspor. Často výrazně pomůže už revize efektivnosti užívaných nástrojů, sjednocení a zpřehlednění sdělení a jeho interní komunikace, a hlavně sdílené hodnoty, které dokážou lidé pochopit, přijmout a společně je ve firmě žít.